Průměrný důchod na Slovensku: Kolik činí v roce 2024?

Aktuální výše průměrného důchodu ve slovenských korunách

Když se bavíme o životě seniorů na Slovensku, průměrný důchod nám řekne opravdu hodně o tom, jak se jim tam vlastně žije. Aktuální výše průměrného starobního důchodu na Slovensku se točí kolem 650 eur měsíčně, což je zhruba 16 000 korun. Ale pozor – je to opravdu jen průměr. Skutečná výše důchodu se u jednotlivých důchodců značně liší podle toho, kolik let odpracovali, kolik si během života vydělávali a řady dalších věcí, které ovlivňují konečnou částku.

Za poslední roky se na Slovensku v důchodovém systému dost změnilo. Snažili se ho nastavit tak, aby vydržel do budoucna a aby senioři měli lepší finanční zázemí. Valorizace důchodů probíhá pravidelně – bere se v úvahu, jak rostou ceny v obchodech i jaká je průměrná mzda. Cíl? Aby senioři neztratili kupní sílu a dokázali si udržet životní úroveň i když všechno zdražuje.

Zajímavé je, že ženy na Slovensku dostávají v průměru nižší důchody než muži. To má svoje historické důvody – jednak se ženy v minulosti často platily méně, jednak častěji přerušovaly kariéru kvůli dětem nebo péči o rodinu. Průměrný důchod žen se pohybuje přibližně o deset až patnáct procent níže než u mužů. Není to jen slovenský problém, s tímhle se potýká celá Evropa.

Co je ale možná nejdůležitější? Porovnat si, jak se důchod má k běžné mzdě. Náhradový poměr, tedy podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě, vychází na Slovensku někde mezi čtyřiceti a padesáti procenty. Tohle číslo nám ukáže, jestli senior dokáže žít aspoň trochu podobně jako během pracovního života.

Co se týče rozdílů mezi regiony, na Slovensku nejsou příliš velké – systém je totiž pro celou zemi stejný. Daleko víc záleží na tom, kde a v jaké pozici jste pracovali. Lidé z průmyslu nebo z veřejného sektoru s lepšími platy mají logicky vyšší důchody než ti, kteří celý život dělali hůř placené práce.

Slovenský důchodový systém funguje zajímavě – kombinuje klasický průběžný systém, kde současní zaměstnanci platí důchody současným seniorům, s tím, že si lidé zároveň spoří na vlastní důchod v důchodových fondech. Tato kombinace má zajistit větší diverzifikaci zdrojů příjmů ve stáří a nespoléhat se jen na stát. Kolik z tohoto spoření nakonec dostanete, závisí na tom, jak si váš fond vede a jak dlouho jste do něj přispívali.

Porovnání s průměrnou mzdou na Slovensku

Když se podíváte na čísla týkající se důchodů a mezd na Slovensku, rychle pochopíte, v jaké finanční situaci se senioři nachází. Průměrný starobní důchod se pohybuje někde mezi 650 až 700 eury měsíčně, zatímco průměrná hrubá mzda dosahuje kolem 1 300 až 1 400 eur. Rozdíl je víc než zřejmý – důchodci si musí vystačit přibližně s polovinou toho, co vydělává běžný zaměstnanec. A to má samozřejmě vliv na to, jak senioři žijí.

Ekonomové tomu říkají náhradový poměr. Jde vlastně o to, kolik ze své původní výplaty si důchodce udrží poté, co skončí v práci. Na Slovensku to vychází zhruba na padesát procent. Každý má samozřejmě jiný důchod podle toho, kolik vydělával a jak dlouho do systému přispíval, ale celkově se ta polovina drží docela pevně.

Teď si ale představte realitu. Když pracujete, platíte ze mzdy sociální a zdravotní pojištění. Důchodci ale sociální pojištění neplatí vůbec a na zdravotním pojištění odvádí výrazně méně. Takže ten rozdíl mezi tím, co vám skutečně přijde na účet, není až tak dramatický, jak by se mohlo zdát z těch hrubých čísel.

A pak tu máme samotné životní náklady. Senioři přece jen utrácejí jinak než lidé v produktivním věku. Už si nemusí spořit na důchod, mnozí mají splacené bydlení, děti si vydělávají samy. Na druhou stranu – léky, návštěvy lékařů, případně nějaká pomoc v domácnosti... to všechno stojí nemalé peníze a s věkem těch výdajů přibývá.

Kde bydlíte, to hraje obrovskou roli. V Bratislavě jsou mzdy třeba i dvojnásobné oproti celostátnímu průměru, ale důchody se moc neliší bez ohledu na to, jestli žijete v hlavním městě nebo na venkově. Takže senior v Bratislavě to má finančně mnohem těžší než ten ve vesničce na východě, kde jsou náklady na život podstatně nižší.

Zajímavé je, že tento poměr mezi důchody a mzdami zůstává v čase poměrně stabilní. Obojí sice roste, ale ten vzájemný vztah se nějak dramaticky nemění. Důchody se zvyšují podle toho, jak rostou mzdy a inflace, takže systém se snaží udržet určitou rovnováhu mezi tím, co mají aktivní pracovníci a co senioři.

Vývoj průměrného důchodu za posledních deset let

Slovenské důchody se za poslední roky hodně změnily. A není to jen o číslech – jde o to, jak senioři skutečně žijí a jestli jim peníze stačí na běžný život.

Vzpomínáte si na rok 2013? Tehdy dostávali důchodci v průměru kolem 390 eur měsíčně. Za deset let se průměrný důchod zvýšil na téměř 600 eur – to zní skvěle, že? Jenže realita není vždycky tak růžová, jak se na první pohled zdá.

Zpočátku šlo všechno pomalu, ale jistě. Mezi lety 2014 a 2016 přidávali důchodcům tak tři až čtyři procenta ročně. Nic závratného, ale aspoň to trochu drželo krok s rostoucími cenami. V roce 2016 už byl průměrný důchod na 430 eurech.

Pak přišly lepší časy. Ekonomika rostla, firmy najímaly lidi, platy šly nahoru a důchody s nimi. Mezi lety 2017 a 2019 se důchodcům žilo rozhodně líp – průměrná penze se vyšplhala ke 500 eurům. Konečně bylo vidět, že hospodářský růst se netýká jen mladých pracujících.

Pak ale udeřil covid. Rok 2020 všechno zkomplikoval, ekonomika se zastavila, lidé přišli o práce. Přesto vláda důchody dál zvyšovala – průměrná penze dosáhla asi 505 eur. V době, kdy bylo tolik nejistoty, to bylo důležité gesto.

Jenže potom začaly ceny šílet. V letech 2021 a 2022 sice důchody rostly dál a překročily 550 eur, ale co z toho, když energie zdražily o desítky procent? Důchodci najednou zjistili, že i když dostávají víc peněz, kupní síla jim paradoxně klesá. Inflace někdy šplhala přes deset procent – to je prostě brutální.

Loni se průměrný důchod přiblížil k 600 eurám. Zní to impozantně – za deset let nárůst o víc než polovinu! Ale když si sednete s babičkou k stolu a spočítáte, kolik dá za elektřinu, plyn, léky a jídlo, rychle zjistíte, že ty peníze nejsou zdaleka takový skok vpřed, jak by se mohlo zdát.

Čísla na papíře vypadají hezky, ale skutečný život je složitější. Mnozí senioři dnes zvažují každý nákup, šetří na topení, odkládají návštěvy lékaře. A to je smutná realita za těmi růstovými statistikami.

Průměrný důchod na Slovensku odráží nejen ekonomickou situaci země, ale především důstojnost a úctu, kterou společnost projevuje svým seniorům, kteří celý život přispívali k jejímu rozvoji

Miroslav Kováčik

Rozdíly mezi starobním a invalidním důchodem

Když se bavíme o důchodech, málokdo si uvědomuje, jak zásadní rozdíly existují mezi tím, co dostáváte v důchodu po dosažení věkové hranice, a tím, co vám náleží při invaliditě. Rozdíl mezi starobním a invalidním důchodem přitom může znamenat stovky eur měsíčně, což v praxi ovlivňuje celý váš život.

Představte si padesátníka, který celý život pracoval ve stavebnictví. Odváděl pojistné, těšil se na zasloužený odpočinek. Pak přijde vážný úraz páteře a najednou stojí před úplně jinou realitou. Místo starobního důchodu, na který by si počkal ještě deset let, žádá o invalidní. A tady začíná velký rozdíl.

Starobní důchod dostanete prostě proto, že jste dosáhli určitého věku a odpracovali potřebný počet let. Na Slovensku si lidé v této situaci přijdou průměrně na šest set až sedm set eur měsíčně. Záleží samozřejmě na tom, jak dlouho jste pracovali a kolik jste vydělávali. Čím víc a déle, tím líp. Je to vlastně odměna za celoživotní práci.

Invalidní důchod je ale úplně jiná písnička. Ten nedostanete kvůli věku, ale proto, že vám zdraví nedovoluje dál pracovat. Musíte prokázat, že kvůli dlouhodobým zdravotním problémům už prostě nemůžete vydělávat. A tady začíná komplikovanější cesta – posudkový lékař, komise, hodnocení toho, jak moc vám zdraví brání v práci.

Průměrně se invalidní důchody na Slovensku pohybují mezi čtyřmi sty až pěti sty eury. Vidíte ten rozdíl? Někdy to dělá i dvě stě eur měsíčně oproti starobnímu důchodu. Proč? Lidé, kteří končí na invalidním důchodu, většinou nestihli odpracovat tolik let. Často měli kvůli zdravotním potížím i nižší příjmy. A právě z toho se počítá, co nakonec dostanete.

Na Slovensku navíc rozlišují různé stupně invalidity. Když vám pracovní schopnost klesne o víc než sedmdesát procent, máte plnou invaliditu. Pokud je to mezi čtyřiceti a sedmdesáti procenty, jde o částečnou invaliditu. A podle toho se odvíjí i výše důchodu.

Zajímavé je, jak se počítá každý z těch důchodů. U starobního se vezme celý váš pracovní život – všechny roky, které jste odpracovali, všechno pojistné, co jste zaplatili. Systém sečte všechny vaše příspěvky za celou kariéru a z toho vypočítá, na co máte nárok. U invalidity je to jinak. Berou kratší období, ale zohledňují i takzvané náhradní doby – prostě uznávají, že jste nemohli pracovat kvůli zdraví, i když jste chtěli.

A pak je tady ještě jedna nepříjemná realita. Ženy dostávají v obou kategoriích výrazně méně než muži. Někdy až o dvacet, třicet procent. Důvod? Přerušení kariéry kvůli mateřství, péče o děti, celkově nižší výdělky během života. To pak vidíte na důchodu – ať už starobním, nebo invalidním.

Takže když vás někdo příště zeptá, jaký je rozdíl mezi těmito dvěma typy důchodů, řekněte mu: Je to jako srovnávat cíl dlouhé cesty s nouzovým východem. Oba vás dostanou z pracovního života, ale za úplně jiných okolností a často i s velmi odlišnou finanční jistotou.

Regionální rozdíly v průměrné výši důchodů

# Regionální rozdíly v důchodech – co se skrývá za čísly

Víte, že důchody se na Slovensku výrazně liší podle toho, kde jste celý život pracovali? Není to jen o pár eurech sem či tam. Jde o rozdíly, které opravdu poznáte na konci měsíce při placení účtů.

Když se řekne průměrný důchod na Slovensku, většina lidí si představí jedno konkrétní číslo. Realita je ale mnohem pestřejší. Ten celorepublikový průměr totiž zakrývá propast mezi regiony, která vznikala desítky let – od dob, kdy se na Slovensku stavěly velké továrny, až po divokou transformaci devadesátých let.

## Bratislava táhne nahoru

Nejvíc si užívají bratislavští důchodci. Není divu – celý život pracovali tam, kde se točily největší peníze. Banky, IT firmy, mezinárodní korporáce, státní úřady s lepším ohodnocením. Všechno to znamenalo vyšší platy, a tím pádem i vyšší odvody na důchod. Informace o průměrném důchodu ukazují, že bratislavští senioři dostávají o desítky eur víc než jejich vrstevníci třeba na východě země. A ten rozdíl? Ten se bohužel rok od roku prohlubuje, protože i mzdy v hlavním městě rostou rychleji než jinde.

## Východ Slovenska to má těžší

Na opačném pólu stojí Prešovský a Košický kraj. Tady lidé celý život zápasili s vyšší nezaměstnaností a nižšími výdělky. Zavíraly se továrny, nové investice přicházely pomalu nebo vůbec. Když vydělávate během produktivních let míň, odvádíte míň na sociálku – a nakonec dostanete menší důchod. Je to prostá matematika, která ale znamená reálné starosti na konci života.

## Střed Slovenska balancuje

Regiony jako Banská Bystrica nebo Žilina se drží někde uprostřed. Průměrný důchod tam víceméně odpovídá celostátnímu průměru. Najdete tam kus průmyslu, kus zemědělství, menší města se svými úřady a obchody – taková ekonomická směsice, která se nakonec odráží i v důchodech místních lidí.

## Když se důchodci vracejí domů

Zajímavý je ještě jeden fenomén. Spousta lidí celý život maká v Bratislavě nebo dokonce v zahraničí, ale jakmile odejdou do důchodu, vrátí se do rodné vesnice na východě nebo na jihu. Berou si s sebou vyšší důchod vysloužený v hlavním městě a najednou zvedají průměr v regionu, kde nikdy nepracovali. Tahle migrace důchodců trochu zamíchá statistiky – čísla pak nevypovídají přesně o tom, jaké byly v daném regionu výdělky.

## Důchodů je víc druhů

Nesmíme zapomenout ani na to, že důchod není jen důchod. V průmyslových oblastech najdete víc lidí s invalidním důchodem nebo těch, kdo museli jít do předčasného důchodu. A ty bývají nižší než klasický starobní důchod. V Bratislavě naopak spousta lidí pracuje až do poslední chvíle, někdy i déle než musí – a to se pozná na výši jejich důchodové dávky.

Regionální rozdíly v důchodech nejsou jen suchá čísla v tabulkách. Za každým eurem rozdílu stojí příběh celého regionu, jeho ekonomiky, příležitostí a někdy i smůly.

Porovnání s průměrným důchodem v Česku

Když se podíváme na důchody našich sousedů na Slovensku, zjistíme zajímavé věci. Český senior dnes dostává v průměru kolem 19 500 korun měsíčně, zatímco slovenský důchodce si odnese zhruba 650 eur – tedy asi 16 000 korun. Rozdíl přes tři a půl tisíce měsíčně rozhodně není zanedbatelný a dost zásadně ovlivňuje, jak se seniorům v obou zemích žije. A co za tím vlastně stojí? Hlavně to, jak se každá země vydala svou vlastní cestou po rozdělení Československa.

Pravda je taková, že naše ekonomika v posledních letech rostla o něco rychleji a mzdy šly nahoru dynamičtěji. To se logicky promítlo i do důchodů. Slováci také nezahálí a jejich ekonomika roste, jenže tempo zvyšování důchodů tam bylo místami pomalejší. Nesmíme zapomenout ani na to, že oni zavedli druhý pilíř důchodového spoření dřív než my, což samozřejmě ovlivňuje, kolik peněz teče ze státního systému.

Není to ale jen o čísle na výplatní pásce. Důležité je přece to, co si za ty peníze skutečně koupíte. A tady už to není tak jednoznačné. Bydlení v menších slovenských městech a na venkově bývá často levnější než u nás. Jenže když jdete nakoupit, ceny v obchodech jsou podobné jako tady – někdy dokonce vyšší. Energie? Ty stojí v obou zemích zhruba stejně.

Zajímavé je i to, kdy lidé odcházejí do penze a jak dlouho ji pak pobírají. My Češi máme trochu vyšší věk odchodu do důchodu a zároveň se dožíváme v průměru vyššího věku. To všechno ovlivňuje, jestli celý systém vůbec dokáže dlouhodobě fungovat. Slováci jdou do penze obvykle o něco dřív, což logicky zatěžuje jejich důchodový systém jinak.

A pak je tady ještě valorizace – tedy každoroční zvyšování důchodů. My jsme v posledních letech přidávali opravdu slušně, často víc než rostly ceny. Slováci byli v tomhle opatrnější. Právě tohle hodně přispělo k tomu, že se nůžky mezi našimi a jejich důchody rozevřely – hlavně po koronaviru, kdy naše vláda schválila několik mimořádných přídavků.

Samozřejmě záleží i na tom, kde konkrétně žijete. Pražský nebo brněnský důchodce má obvykle víc než celostátní průměr, stejně jako senior z Bratislavy a okolí – prostě proto, že celý život vydělával víc.

Faktory ovlivňující výši důchodu na Slovensku

Kolik si vlastně vyděláte jako důchodce na Slovensku? To není jen o tom, že přestanete chodit do práce. Je to složitá rovnice, kde hraje roli spousta věcí dohromady. Dneska se průměrný slovenský důchod pohybuje mezi 640 až 680 eury měsíčně – a pozor, tohle číslo pořád skáče podle toho, jak se daří ekonomice a co zrovna politici vymyslí.

Nejdůležitější je, jak dlouho jste vlastně pracovali. Jednoduše řečeno – čím víc let jste dřeli, tím víc dostanete. Každý rok navíc v zaměstnání vám přidá k důchodu. Proto hodně lidí váhá, jestli odejít v padesáti pěti, nebo ještě pár let vydržet. A víte co? Často se to vyplatí.

Pak je tu samozřejmě kolik jste si během života vydělali. Logicky – kdo měl vyšší plat, bude mít vyšší důchod. Systém to počítá přes takzvaný osobní mzdový bod, což je v podstatě srovnání vašeho výdělku s průměrnou mzdou. Vydělávali jste víc než průměr? Super, váš důchod bude taky nadprůměrný.

Zajímavé je, že celková ekonomická situace země se promítá i do vašeho důchodu. Když roste průměrná mzda na Slovensku, má to dopad i na důchody. Není to tak, že by vás jednou nějak vypočítali a hotovo. Důchody se pravidelně upravují – valorizují, aby držely krok s inflací a růstem cen. Nikdo nechce, aby důchodci každým rokem chudli, protože všechno zdražuje.

Kdy vlastně do důchodu půjdete? I tohle hraje obrovskou roli. Důchodový věk se neustále zvyšuje – žijeme prostě déle než naši rodiče a prarodiče. Vydržíte déle než je zákonný věk? Dostanete víc. Chcete odejít dřív? Počítejte s tím, že vám důchod natrvalo srazí.

A pak jsou tu ještě věci, na které možná ani nepomyslíte. Byla jste doma s dětmi? Byl jste na vojně? To všechno se za určitých podmínek může počítat. Není to sice jako byste normálně pracovali, ale slovenský systém tohle částečně uzná. Hlavně maminky, které vychovávaly děti, by neměly být úplně naprázdno.

Minimální a maximální důchod podle legislativy

Slovenský důchodový systém funguje s jasně stanovenými hranicemi – existuje tu minimální a maximální výše starobního důchodu. Tyto limity nejsou jen suchá čísla v zákonech, ale zásadně ovlivňují, kolik peněz si každý měsíc odnesete domů po odchodu do důchodu.

Minimální důchod funguje jako ochranná síť. Představte si člověka, který celý život pracoval, ale třeba v méně placených profesích nebo měl přerušovanou kariéru kvůli péči o rodinu. Právě pro takové lidi existuje záruka, že jejich důchod neklesne pod určitou hranici. Nejde přece o to, aby někdo v penzi zůstal úplně bez prostředků na důstojný život.

Podmínkou pro získání minimálního důchodu je ale splnění požadované doby pojištění a dalších zákonných podmínek. Není to tedy automatika – musíte mít odpracováno určitý počet let. Pokud tyto podmínky nesplníte, můžete být odkázáni na jiné formy sociální pomoci. Tato pravidla pak logicky ovlivňují i celkové statistiky důchodů v zemi.

Na druhé straně spektra stojí maximální důchod stanovený jako násobek průměrné mzdy v ekonomice. Co to v praxi znamená? I když jste celý život vydělávali nadstandardní příjmy a odváděli vysoké odvody, váš důchod má svůj strop. Nad tuto hranici se prostě nedostanete. Proč to tak je? Systém musí být udržitelný a příliš velké rozdíly mezi nejnižšími a nejvyššími důchody by narušily jeho fungování.

Většina z nás se pak pohybuje někde mezi těmito dvěma póly. Výše konkrétního důchodu závisí na tom, kolik let jste pracovali, jaké měsíční odvody jste platili a kdy jste šli do penze. Je to vlastně spravedlivé – kdo víc přispíval, dostává víc zpět.

Důležitou roli hraje také pravidelná valorizace minimálního i maximálního důchodu. Díky ní se důchody přizpůsobují rostoucím cenám a inflaci. Bez toho by časem ztratily svou kupní sílu a senioři by se dostávali do čím dál těžší situace.

Když si tedy prohlížíte statistiky průměrných důchodů, mějte na paměti, že musíte splnit specifické podmínky týkající se doby pojištění. Průměrná hodnota zahrnuje celé spektrum důchodců – od těch s minimálním důchodem až po ty, kteří narazili na maximální strop. Každý případ je jiný, každý životní příběh jedinečný.

Valorizace důchodů a její pravidla

Představte si, že celý život platíte do důchodového systému a těšíte se, že si v penzi konečně odpočinete. Jenže ceny jdou neustále nahoru – dražší je chleba, léky, energie, prostě všechno. A váš důchod? Ten by bez valorizace zůstal pořád stejný, zatímco by vám z něj šlo koupit stále méně a méně.

Právě proto existuje valorizace důchodů – systém, který chrání vaše peníze před tím, aby ztratily hodnotu. Funguje to jednoduše: důchody se pravidelně zvyšují tak, aby senioři neztratili krok s rostoucími cenami a zároveň se trochu podíleli i na tom, když se ekonomice daří.

Většina evropských zemí tohle dělá podobně, ale samozřmě každá trochu po svém. Třeba průměrný důchod na Slovensku se v posledních letech zvedá právě díky tomu, že tamní valorizační systém funguje poměrně dobře. Když se podíváte na čísla, vidíte, jak moc to ovlivňuje životní úroveň lidí v důchodu.

Co vlastně rozhoduje o tom, o kolik se důchody zvýší? Sledují se dvě hlavní věci – jak rostou ceny a jak rostou mzdy. To je důležité, protože důchodci by neměli jen dohánět zdražování, ale měli by mít i něco z toho, když se celé ekonomice daří lépe. Vždyť oni do ní přece celý život přispívali.

Na Slovensku to funguje automaticky podle přesně daných pravidel. Nikdo nemusí o nic žádat ani vyplňovat formuláře – systém sám vyhodnotí, jak se vyvíjely ceny pro domácnosti důchodců a jaká byla průměrná mzda. Pak se důchody odpovídajícím způsobem upraví. Většinou se to děje jednou za rok.

Velká výhoda je v tom, že je to transparentní. Když víte, jak se vyvíjí ekonomika, máte celkem dobrou představu, co můžete čekat. Výpočty vycházejí z ověřených statistických dat, která pravidelně zveřejňují národní úřady. Žádné tajnosti ani překvapení.

Samozřejmě, když se díváte na informace o průměrném důchodu na Slovensku, musíte počítat s tím, že každý má jinak. Záleží, jak dlouho jste pracovali, kolik jste si vydělávali, co všechno jste do systému odvedli. Ale valorizace se týká všech stejně – chrání kupní sílu každého důchodu.

Není to ovšem jen o tom rozdávat víc peněz. Stát musí myslet i na to, jestli je to dlouhodobě udržitelné. Lidí v důchodu přibývá, žijí déle, a peníze v systému nejsou neomezené. Proto se pravidla občas upravují – hledá se rozumná cesta mezi tím, aby důchodci měli na důstojný život, a tím, aby to celé dávalo ekonomický smysl. Ale základní myšlenka zůstává: vaše peníze musí mít hodnotu i za deset, dvacet let.

Předpokládaný vývoj důchodů v příštích letech

Jak se budou vyvíjet důchody v příštích letech na Slovensku? Tahle otázka trápí každého, kdo se pomalu chystá do penze, nebo už si důchod užívá. Slovenský důchodový systém teď prochází pořádnými změnami a ty se samozřejmě promítnou do toho, kolik peněz budete mít v peněžence.

Dneska je průměrný důchod na Slovensku někde kolem šesti stovek eur. Počítá se do toho všechno – starobní důchody, invalidní i vdovské. Vypadá to, že během příštích pěti let by mohlo dojít k navýšení o dvacet až třicet procent. To by znamenalo dostat se někam k sedmi padesáti, možná i osmi stovkám eur měsíčně. Zní to dobře, že? No, ono to ale záleží na spoustě věcí – jak rychle poroste ekonomika, jak se bude vyvíjet inflace a hlavně jaké budou platy v celé zemi.

Klíčovou roli hraje valorizace důchodů. Ta se dělá každý rok a počítá se při ní s tím, jak rostou ceny v obchodech a jak se zvyšují mzdy. Posledních pár let to vypadalo docela slušně, důchody rostly rychleji než dřív. A mělo by to tak pokračovat, i když možná trochu pomaleji, podle toho, jak se bude dařit ekonomice.

Stárnutí populace je další velké téma, kterému se nedá vyhnout. Je nás čím dál víc, kdo odchází do důchodu, a naopak ubývá těch, co ještě pracují a platí do systému. To je prostě obrovský problém pro celý důchodový systém. Vláda už teď přemýšlí, co s tím, třeba že se bude muset ještě prodloužit věk odchodu do penze nebo posílit spoření ve druhém pilíři.

Jenže pozor – nestačí jen sledovat, jak rostou důchody na papíře. Skutečná kupní síla je to, na čem záleží. Co vám je platné, že máte o sto eur víc, když vám mezitím zdraží všechno dvojnásobně? Poslední roky byly v tomhle ohledu docela kruté – energie, potraviny, prostě všechno šlo nahoru. Proto je strašně důležité, aby důchody rostly rychleji než ceny. Vypadá to, že ta šílená inflace by měla trochu zpomalit, takže by si důchodci konečně mohli trochu vydechnout a pocítit ten růst příjmů i v reálu.