Dnes je ,
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic
nic

Aktualizace 24.2.2007

Každodenní glosy  Miroslava  Macka

Teď je čas darovat krev




Časté obtíže - Osteoporóza

Nehubnete? Otestujte si moč!

Co je to osteoporóza?

Zdravá kost = hustá, silná  trámčina

Osteoporóza je snížení kostní hmoty se snížením pevnosti, tedy jde „o syndrom s patologicky sníženou mineralizací kosti, s porušenou mikrostrukturou a se sklonem ke zlomeninám“ ( na obrázku rozdíl zdravé kosti vlevo a porotické kosti vpravo -ztenčení až přerušení trámců)

Osteoporóza (OP) je dnes považována za epidemiologicky významnou chorobu, jež kromě osobních zdravotních Porotická  kost - ztenčení až  přerušení trámců problémů se snížením kvality života působí i problémy sociální a ekonomické.


Příčina

Dnes je prokázáno, že kostní hmota narůstá zhruba do věku 25 až 30 let, poté nastává určité různě dlouhé plató a pak nastává pokles. U žen se později, po menopauze, tento úbytek urychluje a asi u 20 procent postmenopauzálních žen se rozvíjí OP.
Zvýšený úbytek u postmenopauzálních žen je způsoben výpadkem hormonů -estrogenů, které mají průkazně ochranný vliv na kost. To také podmiňuje terapeutický účinek hormonální substituce při léčbě postmenopauzální OP. Kostní obrat je ovšem ovlivněn mnoha dalšími faktory, k nimž patří nedostatek vápníku v potravě, nedostatek D vitaminu, nebo jejich špatné vstřebávání např. při onemocnění žalukdu a střev , hormony jako parathormon, aktivní metabolity vitaminu D a kalcitonin. Hlavním účinkem aktivních metabolitů vitaminu D je podpora střevního vstřebání vápníku. Z dalších hormonů se uplatňují sexuální hormony (účinněji estrogeny než testosteron) a růstový hormon. Zvýšené odbourávání kosti působí glukokortikoidy a hormony štítné žlázy při jejích poruchách.
Ze zevních vlivů mají vliv kromě shora uvedených (vápník, vitamin D, tělesná zátěž a kouření) i alkoholismus, různé toxické vlivy a patologické stavy (jaterní, ledvinové, střevní, endokrinní, revmatické, aj.).

Rizikové faktory :

  • Ženské pohlaví (ženy trpí osteoporózou častěji než muži)
  • Zvýšená činnost štítné žlázy
  • Užívání některých léků ( zejména dlouhodobé užívání kortikoidů)
  • Vysoký příjem fosfátů ( např. v limonádách – Cola apod.)
  • Vysoký příjem kofeinu
  • Nízký příjem vápníku
  • Křehčí tělesná stavba a nižší tělesná váha
  • Kouření
  • Nadměrné pití alkoholu
  • Nedostatek tělesné aktivity
  • Výskyt osteoporózy u přímých příbuzných ( matka, babička)
  • Vyšší věk
  • Období po menopauze ( včetně chirurgicky navozené)
  • Bezdětnost u žen

Rizika ze statistik:

  • každé třetí ženě a každému šestému muži hrozí některá z osteoporotických zlomenin!
  • do svých 65 let utrpí jednu nebo více osteoporotických zlomenin každá pátá žena!
  • osteoporózu má České republice pravděpodobně přes 1 milion obyvatel !
  • téměř 90% zlomenin krčku stehenní kosti je v souvislosti s osteoporózou
  • úmrtnost při zlomenině krčku stehenní kosti byla v roce 2000 v ČR asi 6,5%!
  • léčba osteoporózy a jejich následků stojí v České republice ročně kolem 500 milionů Kč!!!
  • celosvětově OP progreduje a počet zlomenin narůstá. Celosvětově léčba stojí asi 8 miliard USD a předpokládá se nárůst až na 125 mld. USD !!!

Test rizika osteoporózy

Příznaky

Osteoporóza je onemocnění, které dlouho nebolí ani nepřekáží (proto ze označuje jako „tichý nepřítel“) . Prvním projevem OP bývají bohužel až zlomeniny obratlů nebo jiných kostí. S postupující OP jsou kosti slabší a křehčí, tedy náchylnější ke zlomeninám, které pak vznikají i při malém násilí, zakopnutí, doskočení, uklouznutí apod. Zlomeniny v oblasti páteře vedou ke zborcení obratlů, dochází k zakulacení páteře a snížení tělesné výšky. Častější jsou zlomeniny předloktí ( a déle se hojí), velmi významné i nebezpečné jsou zlomeniny krčku stehenní kosti – většinou se musí operovat , což je zvláště ve vyšším věku rizikový zákrok, často upoutá dlouhodobě na lůžko s rizikem infekcí, proleženin apod,, často je pak nutná denní péče rodiny nebo další sociální péče.

Diagnostika

Diagnóza OP spočívá v klinickém vyšetření, v kostní denzitometrii, ve stanovení markerů kostní tvorby a resorpce a případně i ve vyšetření histomorfometrickém.
Nejvýznamnějším pokrokem bylo zavedení denzitometrického vyšetření ( měření kostní hustoty), zejména pomocí denzitometru o dvojí energetické hladině. Pomocí této přesné metody lze zjistit i malý úbytek kostního minerálu a odlišit OP od menšího stupně demineralizace - osteopenie - nebo od normálního stavu. Lze takto i monitorovat účinek léčby, podobně jako pomocí markerů kostní přestavby. Vhodnou skríningovou metodou je i ultrasonografie, jež má určitou výpovědní hodnotu i pro posouzení strukturálních změn kosti, je levná a dostupná.

Léčba

Léčba OP spočívá jednak v základním dodržování léčebných pravidel (dostatek vápníku, vitaminu D, přiměřený pohyb, omezení či vyloučení toxických vlivů a v léčbě chorobných stavů jako příčin sekundární OP).

Prevence

Prevence OP začíná vlastně již v dětském a adolescentním věku. Zjednodušeně řečeno, spočívá ve správné výživě s dostatkem vápníku a vitamínu D, s nízkým obsahem soli, fosfátů a kofeinu a v pohybu na čerstvém vzduchu. To je tzv. primární prevence osteoporózy. Jde o to, abychom si v průběhu života vybudovali dostatečně kvalitní kosti. Maxina dosahujeme asi do 30. roku věku (pak se již kvalita kosti postupně zhoršuje)
K doporučovaným potravinám patří např.

  • nízkotučné mléko a jogurty
  • tvarohy, tvrdé sýry (ne tavené sýry)
  • ryby
  • džusy z citrusových plodů
  • listová zelenina, atd.

Prevence ale má smysl i u pacientů s již diagnostikovanou OP. Musíme zabránit rozvoji onemocnění a tím předcházet možným komplikacím, jako jsou bolesti, omezení hybnosti a hlavně zlomeniny. To je tzv. sekundární prevence.

Léky OP lze rozdělit na ty, které tlumí odbourávání kosti (osteoresorpci) a ty, které podporují tvorbu kosti. Z antiresorpčních léků se nejčastěji používá hormonální substituční léčba (HST- estrogeny ), látky typu SERM (selektivní modulátory estrogenových receptorů), které příznivě ovlivňují receptory estrogenů v kosti a mají ochranný vliv na tkáň prsu a nepůsobí nepříznivě na endometrium. Používání těchto léků je podmíněno kontrolami gynekologickými (včetně mamografie).
Výběr určitého typu léku (nebo kombinace léků) není samozřejmě náhodný a má určitá stanovená pravidla. Ta ovšem nejsou neměnná a jejich použití určuje lékař podle způsobu jejich účinku ve vztahu ke stavu pacienta, k internímu a gynekologickému vyšetření.
Hlavním cílem léčby je ovšem prevence zlomenin. Léčba moderními antiresorpčními léky je dlouhodobá a finančně náročná. Proto je nutno posuzovat indikaci k léčbě vždy velmi uvážlivě.
Pokud v naší stravě není dostatečné množství vápníku a D vitamínu ( vzhledem ke stravovacím zvyklostem, úpravou potravin i dalším faktorům není), je vhodné tyto nedostatky suplementovat – nahradit léky i potravními doplňky. Pří výběhu preparátu je třeba si uvědomit, že různé látky dokáže organismus různě využít. U vápníku se lépe vtřebávají citráty než uhličitany vápníku, pro správné vstřebávání je nutná přítomnost D vitamínu ve střevě, hořčík usnadňuje vstřebávání vápníku ( ale v buňce je antagonistou). Sám preferuji doplňky vápníku v chelátové formě nebo s obsahem fytofaktorů (viz Potravní doplňky )

Veškeré Vaše dotazy rád zodpovím [zde]


Test rizika osteoporózy



Nahoru